Žádost o službu

Paní Jana bydlela sama v bytě ve 3. patře bez výtahu. Péči o sebe i domácnost zvládala. Využívala pečovatelskou službu, která jí pravidelně dovážela obědy a pomáhala při zajištění nákupu, kam už si sama nezvládala zajít. Pravidelně využívala pomoc při hygieně. Před 3 týdny večer upadla, nebyla schopna se sama postavit ani si přivolat pomoc. Pomoc přišla až následující den dopoledne, kdy jí pracovnice pečovatelské služby přišla vyřídit nákup. Paní Janě zavolala sanitku a ta byla hospitalizována se zlomeným krčkem v levé kyčli. Po zhojení zlomeniny absolvuje rehabilitaci a nácvik chůze, již nyní je však jasné, že se o sebe sama nepostará. Celý den tráví na lůžku, není schopna si zajít na WC a používá tedy inkontinentní pomůcky, není schopna si sama obléknout spodní části oblečení, připravit si snídani či večeři, sama se okoupat. Má 3 děti, všechny však bydlí daleko, aby mohly péči zajišťovat. Pečovatelská služba není schopna zajistit péči tak často, jak by paní Jana po návratu domů potřebovala. Paní Jana se tedy ocitla v nepříznivé sociální situaci, kterou není schopna řešit sama ani za pomoci rodiny či pečovatelské služby nebo osobní asistence.

Pan Marian bydlel s manželkou v domě, která však před rokem zemřela. Za poslední rok se stav pana Mariana výrazně zhoršil. Dcera stále chodí do práce a aby byla schopna zajistit péči o něj, přestěhovala tatínka k sobě domů. Tam otec bydlí v obýváku, jelikož není schopen vyjít schody do patra, aby mohl mít samostatný pokoj. V obýváku nemá otec žádné soukromí. Den tráví převážně v lůžku, je schopen se za pomoci jiné osoby postavit, ujde s pomocí chodítka a jiné osoby pár kroků – je schopen se posadit ke stolu, kde sní jídlo. Sám po bytě nechodí, jelikož hrozí vysoké riziko pádů. Opakovaně již několikrát spadl a nedokázal se sám zvednout. Pan Marian není schopen si přichystat snídani ani večeři. Snídani a ranní hygienu provádí pracovníci pečovatelské služby. Oběd dováží restaurační zařízení před dveře domu, otci ho ohřeje a podá dcera, která si v práci vyjednala, že může během obědové pauzy za tatínkem odběhnout. Pan Marian není schopen sám dojít na WC ani sám přesednout na klozetové křeslo. To využívá pouze tehdy, když je dcera doma, aby mu pomohla s přesunem. Když je dcera v práci, používá inkontinentní pomůcky. Z domu není schopen bez pomoci jiné osoby vyjít, jelikož do domu vedou 3 schody. S nikým se nevídá, pouze s dcerou. Cítí se osamělý a ví, že péče o něj je pro dceru velmi náročná. Ta má také zdravotní problémy a v blízké době ji čeká operace a následná rekonvalescence v lázních. Příspěvek na péči přiznán ve 3. stupni, dcera žádala o zvýšení příspěvku.

S žádostí o pomoc se na nás obrátila paní Lenka, která si neví rady se svojí maminkou Boženou (90 let). Maminka má diagnostikovanou Alzheimerovu chorobu již několik let. Za poslední měsíc si dcera všimla výrazného zhoršení stavu. Paní Božena je plně chodící, fyzicky velmi zdatná, ale začíná být velmi zmatená, neorientovaná. Maminka se opakovaně vyptává na totožné informace, nepamatuje si, zda jedla, zda užila léky, několikrát se již stalo, že si vzala léky opakovaně. Na dotaz, zda jedla, odpoví souhlasně, dcera však odpoledne v lednici najde netknutou snídani i oběd, kterou předchozí den přichystala. Zapomíná, kam má jít na WC, již několikrát se z vycházky nedokázala vrátit domů a pomáhali jí sousedi. Neorientuje se místem. Dceru pozná, když na návštěvu přijde vnuk, zeť nebo pravnoučata, která tak často nevídá, nepozná je. Paní Božena nemá náhled na situaci, myslí si, že vše zvládá a žádnou pomoc nepotřebuje. Paní Božena fyzicky zvládne téměř všechny úkony, během úkonu však potřebuje nápovědu, radu nebo pomoc. Fyzicky se zvládne obléknout, bez nápovědy a pomoci dcery však neví, jaké oblečení si má obléknout a co má s oblečením dělat. Stejná situace se opakuje během koupání. Paní Božena si dříve zašla i nakoupit, koupila každý den máslo, kterých měla v lednici již několik, a rohlíky. Finance již není schopna spravovat, s penězi hospodaří dcera, paní Božena měla pouze drobné kapesné, aby mohla zajít na nákup. Několikrát již celý důchod schovala tak, že jej dcera už nenašla. Dcera přiznala, že začala maminku zamykat, jelikož se o ni bojí, že se ztratí. Příspěvek na péči přiznán ve 2. stupni, požádáno o zvýšení.

Paní Josefa se momentálně nachází v nemocnici, kam se dostala poté, co bloudila podél řeky Moravy a občané města zavolali městkou policii. Byla promrzlá, protože se pohybovala po ulici v prosinci asi 3 hodiny pouze v teplácích a svetru. Když se v nemocnici stav paní Josefy stabilizoval, sdělila, že bydlí sama v bytě. Je vdova, měla syna, který také zemřel a s vnučkou nemá dobré vztahy. Má však výpadky paměti, personálu se doptává, kde se nachází a jak se tam dostala. Oběd odmítá s tím, že má již po obědě. Na návštěvu za ní nikdo nepřišel. Dle jejího stavu již není možné, aby byla propuštěna domů, sama o sebe již nedokáže pečovat. Příspěvek na péči nemá vyřízen. Péči nemá kdo zajistit, jelikož se s rodinou nevídá. Bude převezena do léčebny dlouhodobě nemocných. Budou kontaktovány sociální pracovnice městského úřadu pro řešení situace.

Pan Karel měl cévní mozkovou příhodu, po které zůstal ležící, v současnosti je hospitalizován v nemocnici. Má zaveden sběrný sáček na moč, stravu podává personál, protože není schopen se sám najíst. Potřebuje pomoc ve všech úkonech. Manželku pozná, ale zapomíná, není orientovaný. Je nutné jej polohovat z důvodu možnosti tvorby proleženin. Bydlí s manželkou v 5. patře bez výtahu, manželka péči o manžela nezvládne, jelikož má sama problémy, chodí s chodítkem, často padá. Fyzicky péči o imobilního manžela není schopna zajistit. Mají dvě děti, obě stále chodí do práce. Dcera po ukončení hospitalizace využije možnosti dlouhodobého ošetřovného, které může využít až na 3 měsíce. Po návratu do práce však o otce nebude postaráno, mají domluvenou pomoc pečovatelské služby, ta však nedokáže zajistit 24hodinovou péči. Pan Karel se nachází v nepříznivé sociální situaci. O příspěvek na péči má požádáno.